Jsem Čech, který má rád svoji zemi. Jsem euroskeptik, zásadně odmítám jakýkoli diktát EU, přijetí Eura, řízenou ilegální migraci a islamizaci Evropy. Stejně důrazně se vymezuji vůči jakékoli xenofobii či rasismu.  V dnešní době prosazovaná hyperkorektnost nutí lidi říkat něco jiného, než co si myslí. Navíc platí pouze pro jednu stranu.  Multikulturalismus nám vnucuje, že všichni lidé jsou stejní, bez ohledu na barvu pleti. Nejsme stejní. Každý člověk jedinečný, opak by byl tragédií. Je v naprostém pořádku, aby vedle sebe žili lidé různé pleti, národnosti, víry. Je ale nezbytné, aby respektovali zákony, tradice a zvyky země, ve které žijí. Aby druhým nevnucovali „to své“ a nijak je neomezovali.

Odmítám omezování naší státnosti, suverenity a odzbrojování obyvatelstva. Jsem zastáncem většinového volebního systému a posílení pravomocí Senátu.  Odmítám jakékoli porušování nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, svobody podnikání, slova a vyznání.  Prosazuji štíhlý stát a občanskou svobodu. Stávající byrokracie a zátěž podnikatelů je neúnosná. Stát musí sloužit občanovi a ne občan státu. Vždy jsem, ať jako poslanec v tehdejším Federálním shromáždění, či jako řadový občan hájil zájmy této země.  Rád bych v tom pokračoval opět jako politik, pokud dostanu Vaši důvěru.

Do roku 1989 jsem nebyl členem žádné politické strany. V listopadu 1989 jsem byl spoluzakladatelem OF v Kadani a na jaře 1990 jsem byl kooptován do tehdejšího FS. V letech 1990-2 jsem se v tehdejším Federálním shromáždění zapojil aktivně jako poslanec do budování demokratické společnosti. (Více zde *1) Jsem spoluzakladatelem ODS, jejíž členem jsem byl do roku 1998, kdy jsem členství ukončil pro odklon strany od původního programu a cílů. Následující roky jsem byl aktivní jako nestraník v místě svého bydliště, po povodních v Karlíně jsem pomáhal s odstraňováním škod a s organizací pomoci. Od roku 2017 jsem členem Svobodných a členem Republikového výboru strany.

Více jak deset let píši blogy a vyjadřuji se tak k veřejnému dění, zejména k politice. Nelíbí se mi, jak dopadly ideály listopadu a polistopadového období. Nesouhlasím s federalizací Evropy a oklešťováním samostatnosti a suverénnosti naší země. Symboly naší státnosti jsou zastiňovány a pomalu nahrazovány symboly EU. O zásadních věcech již nerozhodujeme my, ale Brusel, jehož nařízením se musíme podřizovat. Neúnosně stoupá byrokracie, přibývají nařízení a sankce, omezuje se svoboda člověka, omezuje se svoboda projevu, nastupuje cenzura.

Uvědomuji se, že kritizovat a psát blogy nestačí. Vždy jsem žil veřejným děním, politikou. Poukazovat na nešvary, kritizovat, navrhovat řešení psaním blogů je málo. Potřebuji se do dění aktivně zapojit a udělat tak maximum pro pozitivní změny. Proto kandiduji do Senátu za volební obvod Praha 8 a do Zastupitelstva MČ Prahy 8. Obě funkce si nekonkurují, naopak, doplňují se. V době, kdy jsem byl poslancem FS jsem se aktivně věnoval i svému regionu, tedy i komunální politice. Stali jsme se smetištěm Evropy a její levnou pracovní silou. Za „odměnu“ nám posílají potraviny ze separátů. To musí skončit.

Vnímám to, co se děje v Evropě a jsem zásadně proti její řízené islamizaci a proti organizované migraci. Proti tomu ale nelze „bojovat“ populismem, xenofobijí, či rasismem. To zásadně odmítám. Pokud vyslovíme vlastní názor, hrozí nám blokováním, případně pokutami a sankcemi. Nastupuje cenzura. Tohle musí skončit. Toto je naše země a budeme si o ní rozhodovat sami. Na rozdíl od mnoha ostatních, profesně úspěšných kandidátů, kteří jsou bez jakékoli politické zkušenosti, já tuto zkušenost mám a jsou za mnou nejen slova, ale i činy. Úspěch v odborné profesi neznamená automaticky úspěšnost politickou. Ostatně, je patrno z historie, jak v politice dopadla většina ve svém oboru proslavených osobností.

Prioritou pro mne je svoboda ve všech směrech. Projevu, vyznání a víry, podnikání, pohybu, volby…. Současná byrokracie a přebujelá administrativa je neúnosná, stát každoročně navyšuje počet úředníků o desetitisíce. Úředníků, kteří nic nevytvářejí, nepodílí se na růstu HDP, úředníků placených z našich daní. Kde je to slibované daňové přiznání na jednu A4? Je třeba razantně „zeštíhlit stát“.

Prioritou pro mne je zachování suverenity naší země, její státnosti, kultury, zvyků a tradic. Stejnou prioritou pro mne je nedovolit „Bruselu“, aby naši zemi dále ovládal jako „kolonii“, sankcionalizoval ji, nařizoval jakékoli kvóty. Není možné, aby „Evropské mocnosti“ rozhodovaly o ostatních, aby o nás rozhodovali byrokraté z Bruselu. Další z mých priorit je „daňová reforma“.  V současné době si stát z našich mezd bere cca 62% na odvodech, daních, DPH, spotřební dani a dalším. Je od levice (a nejen od ní) absurdní populisticky slibovat levnější bydlení, je třeba přestat lidem brát odměnu za jejich práci, tedy danit jim mzdu 62% a pak na bydlení a další mít budou.

Diktát úředníků z Bruselu, zasahování Bruselu do vnitřních záležitostí členských států jsou neúnosné. Musíme zůstat suverénním samostatným národním státem, Českou republikou. Bez jakéhokoli diktátu. O nás musíme a budeme rozhodovat my sami.

Neslibuji nereálné a populistické nesmysly, jako například „pastelkovné“, jízdné zdarma, levnější bydlení, které nakonec zaplatíme my všichni. Jediné, co mohu slíbit je, že se poperu za náš národ a naši zemi a za každou dobrou věc. Nikdy jsem populisticky nesliboval, pracoval jsem.

Moje žena

Syn s rodinou

Náš pejsek

Kde žiji

Narodil jsem se v Praze, kde s krátkou přestávkou žiji dodnes. Dětství a dospívání jsem prožil v Praze 6 – Vokovicích, v roce 2001 jsem se přestěhoval s do Karlína, kde moji předci žili od první republiky. Bydlím s mojí ženou kousek od Karlínského náměstí a kostela.

Letní byt máme v přírodě, kde se starám o zahradu, která je mým koníčkem. Snažím se tu trávit většinu volného času, mnohdy zde přespím na čerstvém vzduchu a ráno se vrátím do Prahy.